Encyklopedie

bazalkové pesto - je skvělé nejen na těstoviny, ale i na teplou zeleninu, do některých polévek, na maso nebo na celozrnnou bagetku k salátu. Bazalka má skvělou chuž, obsahuje éterické oleje, má zklidňující účinky na nervovou soustavu. Podporuje také sílu pohlavních orgánů. Nikdy ji nesekejte úplně najemno, používejte spíše celé lístky nebo krájejte velké kusy a vždy ji dávejte do jídla až po uvaření.

pochází z chladných oblastí střední Asie, proto posiluje a zahřívá tělo, zejména v zimě. Posiluje imunitu, léčí křečové žíly, hemoroidy, ale i pohlavní orgány. Reguluje krevní srážlivost a obsah cholesterolu v krvi. Je vhodná pro diabetiky i pro bezlepkovou dietu. Doporučuje se i při detoxikaci organismu a při silné a dlouhotrvající menstruaci. Obsahuje užitečné aminokyseliny, minerální látky a vitaminy (B, E, C), a také rutin ? lék na cévy. Nejvíce rutinu najdete ve slupce a v nati, proto je dobré pít i pohankový čaj. Najdete v prodejnách zdravé výživy.

zaměřuje se na zlepšení koordinace a síly. Nejde o meditační techniky, spíše o výdržové pozice, při nichž se posilují či protahují velké svalové skupiny. Cvičí se pomalu s pravidelným dýcháním.

nestravitelné složky potravin podporující množení potřebných bakterií v tlustém střevě (potrava pro probiotika). Nejčastěji se používá sacharid insulin, získávaný z čekanky, a topinamburu, který se přidává do jogurtů, nealko nápojů, trvanlivého pečiva a marmelád.

živé mikroorganismy přidávané do potravinářských výrobků (vybírají se především mezi mléčnými bakteriemi rodů Lactobacillus a Bifidobacterium). Účelem je zlepšení bakteriální rovnováhy v trávicím traktu.

struktura proteinu je dána jeho terciální strukturou. Výsledné prostorové uspořádání proteinu je závislé na pořadí jednotlivých aminokyselin v řetězci. Různé aminokyseliny mají různé biochemické vlastnosti a tak jejich kombinace a kombinace jejich vlastností udává jak prostorové záhyby aminokyselinového řetězce z nichž je „stvořena“ konečná podoba proteinu, tak i konečné vlastnosti proteinů Zvětšit 3D struktura proteinu je dána jeho terciální strukturou. Výsledné prostorové uspořádání proteinu je závislé na pořadí jednotlivých aminokyselin v řetězci. Různé aminokyseliny mají různé biochemické vlastnosti a tak jejich kombinace a kombinace jejich vlastností udává jak prostorové záhyby aminokyselinového řetězce z nichž je „stvořena“ konečná podoba proteinu, tak i konečné vlastnosti proteinů

Proteiny (bílkoviny) jsou z aminokyselin složené vysokomolekulární přírodní látky s relativní molekulární hmotností 1000 až milion. Proteiny jsou podstatou všech živých organismů. Jejich základní povahu rozpoznal Braconnot již v r. 1819 při zahřívání klihu s kyselinou sírovou. Za podrobnější znalost struktury bílkovin vděčíme E. Fischerovi a L. Paulingovi.

V proteinech jsou aminokyseliny vzájemně vázány aminoskupinami ?NH2 a karboxylovými skupinami ?COOH amidovou vazbou ?NH?CO? (amidy), která se v případě proteinů nazývá peptidová vazba.

Podle počtu aminokyselin v molekule rozlišujeme oligopeptidy (2?10 aminokyselin), polypeptidy (11?100) a proteiny (více než 100 aminokyselin). Pořadí aminokyselin v řetězci proteinu označujeme jako primární strukturu nebo také sekvenci. Z 20 aminokyselin, které se vždy vyskytují v lidském organismu, může v případě jednoduchého proteinu, složeného ze 100 aminokyselin, vzniknout 20100 (jednička následovaná 130 nulami) rozdílných primárních proteinových struktur. Z toho vyplývá, že existuje daleko větší množství různých proteinů, než je jich obsaženo ve všech živých organismech na Zemi. Struktura mnoha proteinů je již známá, např. myoglobinu a hemoglobinu; u blízce příbuzných živočišných druhů jsou si struktury velmi podobné.

Molekuly proteinů mohou vytvářet protáhlé, vláknité, ve vodě nerozpustné struktury, skleroproteiny, a kulovité nebo elipsoidní, ve vodě rozpustné sferoproteiny. V protikladu ke skleroproteinům (vlasy, rohovina, chrupavky) lze skoro u všech sferoproteinů (např. enzymy, svalová tkáň) varem nebo působením kyselin a louhů (změnou hodnoty pH) rozrušit jejich terciární a sekundární strukturu (koagulace, denaturace). Přitom se ztrácejí některé biologické vlastnosti proteinů, např. schopnost enzymů štěpit potravu nebo svalová kontraktivita. Tělu cizí proteiny vyvolávají svou přítomností reakci antigen?protilátka, a proto nesmí být nikdy přímo injikovány do krevního oběhu.

nízkotučná dieta s vysokým obsahem proteinů.

bílkoviny – z aminokyselin složené vysokomolekulární přírodní látky, tvoří podstatu všech živých organismů.

molekuly bílkovin obíhající v krvi, které se spojují s potenciálně škodlivými částicemi (například s viry) a pomáhají je zneškodňovat. Jsou součástí imunitního systému.